2003

 

PŘIJEL, VIDĚL, LITOVEL...

 

Přes nepřízeň osudu z Adrenalincupu 2003 a přes prozevlování přihlášek na vrchol roku v podání Dolomitenmanna se Tro-ski Praha rozhodli spravit si chuť na hyper akci BOBR CUP do Litovle nedaleko Olomouce. Psal se chmurný říjnový víkend a my vyrazili na místo konání ve značně okleštěné sestavě dané nepřítomností paraglidera Yara a naší obětavé crew. Team tvořilo osvědčené trio harcovníků:

Jakub S. - extreme kayaker

Marosz  -extreme runner

pospecz - extreme biker

& Kamilka, jako jediná z crew

Akce se konala na místim koupáku s obrovskou venkovní hospodou, ve které tekl Litovel 12° proudem, což se následující den ukázalo jako osudné. Páteční večer jsme chvilku poseděli, nasáli atmosféru a vyrazili spat na fotbalové hřiště, který se plnilo přijíždějícíma startujícíma. Nic o čem by se dalo napsat víc.

Ranní teplota byla dost nízká na náš vkus, opodál strašně smrděla nějaká chemička, shodli sme se, že to smrdí jako blitky a chvílema museli dejchat přes trička. Vítr se prostě podivně točil... . Pak nastal okamžik startu, kdy se runner Marosz obětavě vrhl do ledového kanálu a vyrazil na notně rozbahněnou trať.

To je on:

Nutno říct, že si nevedl vůbec špatně na to, že trať vedla spíš po rovině na což nejsme moc zvyklí a předával bobří ohryz na solidním fleku. Následovalo MTB, což byla spíš jedna velká bahenní lázeň, ale dalo se. Trať opět spíš rovinatá s jedním kopcem, na který se zato vyjíždělo asi desetkrát, takže to byla férovka. Jenom jednou jsem  lehnul, na bahno a kudlu, která se jela, se celkem divim...

 

Tady je předávka bike - kayak, držíme parádní flek...

Jakub už mezitim skáče do vody a vyjíždí na tour de kanály v okolí města.

Bahna bylo všady dostatek, kolo mohlo vážit asi tak 20 kilo...

 

Pak sme všici s napětím čekali až se vynoří náš kayaker a to netrvalo dlouho, eště však musel překonat pár bobřích nástrah...

a) vypečený brod

b) vypečený můstek a lešení od bahna

c) vypečený bazén, kde přes ztrátu pádla a potopení plavidla statečně dokolnčil na báječném místě.

Kompletní výsledky stáhnete zde.

Pak už jenom závěrečné foto pro sponzory...

No a pak tradiční fronty na pivko za pivenky a párky za stravenky, organizace celkem parádní. V časných odpoledních hodinách už sme začali kalit, akce se přetáhla až do časných ranních hodin, kdy po minimálně deseti Litovlích a několika fernetech došlo k několika slovním přestřelkám, jejichž téma si moc nepamatujeme. Myslim, že sme dokonce slavili i Maroszovi narodeniny, možná i ty moje.

Ráno bylo kruté, všude smrděly blitky (ty z tý továrny) a s hrůzou sme zjistili, že sme na parkáči, kde bylo asi 500 lidí skoro úplně sami, eště s několika dalšíma spáčema, kteří včera přetáhli.

Někteří členové teamu Tro-ski Praha seděli a jedli, někteří chrápali...

přičemž stěžejní tekutinou byla voda a top topic, žízeň byla veliká, jako celá Afrika...

pak se balilo a balilo a následoval lehce halucinoidní přesun naším teamovým autokarem zpátky do Prahy.

 

Příště zase litovel!

 

zpátky