DOLOMITENMANN 2002

 

       Tro-ski Praha se po dlouhém váhání a dobrém výsledku z Adrenalincupu rozhodli zúčastnit jednoho z nejznámějších a zároveň asi i nejtěžších závodů na světě - rakouského Dolomitenmanna. Psalo se slunečné září 2002, kdy naše početná karavana dorazila do místa konání - městečka Lienzu, aby si na vlastní oči vyzkoušela zač je toho loket. První den byl ve znamení spánku a lehkého treninku, kdy se prozkoumávala trať a nasávala elektrizující atmosféra celé akce.

        Hned na úvod přišlo nemilé překvapení pro našeho kayakáře, který zjistil, že skoro celou délku trati je napíchaný slalom a že je asi nad jeho síly. Nakonec po naší krizový intervenci začal s nacvičováním a bojoval jako lev.

       Pak nastal den D a děli se věci nevídané... Jako první vyběhl na trať extremní běžec Marosz, který potvrdil formu a předával na slušném 62. místě. Bohužel běžel tak rychle, že nemám ani jednu jeho fotku. Extremní paraglider Yarorepka s jeho mega červenym padákem dolétl na 82. fleku...

       Místo předávky padák - kajak byl vůbec asi nejatraktivnějším dějištěm závodu. Po příletu eskadry elitních profíků se chvílema děli věci naprosto nevídané, někdo třeba přistál do lesa, někdo do lidí, možná i někdo do řeky :-) Přistávací plocha měla elektrizující atmosféru, kdy pořád někdo přilítal, kajakáři se řítili do řeky, kterou měli přeplavat, RedBull ženy rozdávaly drinky, no prostě paráda.

           

       Předávka Tro-ski Praha proběhla v pohodě...

       Jako třetí v pořadí štafety se do ledové vody ze šesti metrů vrhnul i se svojí lodí extremní kayaker Jakub S. a  ač v sezoně absolvoval pouze několik treninků na rybníce, bojoval srdnatě.

       Závěrečná pasáž byla chuťovkou pro všechny vodáky...

       Posledním členem štafety jsem byl já v roli extremního bikera. Proti některým svým soupeřům jsem si připadal trochu méněcenně, hlavně co se materiálu a oblečení týče... jo a člověk vedle mě je shodou okolností Čech.

       Ale závody nerozhoduje materiál, nýbrž nohy a plíce že jo. Trať byla celkem dost hustá, prvních dvanáct kiláků absolutní vraždy do kopce s několika výběhy, z nichž zvlášť ten poslední v borůvčí těsně před vrcholem kopce byl skutečně delikátní. Pak následoval sjezd po červený sjezdovce, na který se kdysi snad jezdil světovej pohár ve sjezdu na lyžích. No byl to jeden z mejch vůbec nejsilnějších bikovejch zážitků v životě. Do cíle sem přijel úplně vytavenej...

        No a pak už následovala jenom gulasch a redbull party, kapely byly na povahu akce sice dost stupidní, ale atmoška Lienzského náměstí byla skutečně parádní. Dokončili sme na 84. místě, ale nepřijeli sme vyhrát, nýbrž si to pořádně užít ne?

Team Tro-ski Praha

Marosz, Jakub S., Yarorepka, Pospecz

Pak následovala naše soukromá Redbull party v kempu, jejíž galerii najdete zde.

zpět